Dřív jsem hodně hrála a těšilo mě to. Pak jsem se nadlouho zakuklila. No a teď, když mám co říct, píšu. Zase píšu písničky. Poslední dobou hlavně s ukulele, ale i kytara mě inspiruje. Mám ráda vypjaté refrény i tichá sdílení obyčejných příběhů. Přitahuje mě půlnoční město i tůň uprostřed lesa. Místo v člověku. Působivá dynamika. A přímo zbožňuju husí kůži z muziky. Vyšla mi dvě alba: „Žiju“ (2003) a „Peřiny z vody“ (2009), obě v produkci Stanislava Palúcha. Ale to už je dávno, pravěk, to bylo. Už dlouho máme s producentem Matějem Portešem téměř nachystanou třetí desku. Mezitím život jinde a jinak, mámování, blízkost a přítomnost. Zase mám velkou chuť hrát. A co bude? To se uvidí…